Ožralá kobyla

Tomáško Vojta Kiďák

1:Můj kAůň je vlastně kEobyla, co nDa hřbetě mě nAosila,
když jsem byl ještě malý dítě hrEavý,
teď kAe stáří je prEaštěná, a kdDyž chci skočit dAo sedla,
kope, kouše, prEostě nemá mrAavy.
R1:Když řeknu "čEehý", jde klidně "hAot",
když jí dám vH7ostruhy, zastaví krEok,
Aechno dělá nEavopak, teď dDostala chuť nAa koňak
a na pravej nEámořnickej grAog.
2:Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
3:Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
R2:Řeknu "čEehý", jde klidně "hAot",
dám jí vH7ostruhy, zastaví krEok,
Aechno dělá nEavopak, teď dDostala chuť nAa koňak
a na pravej nEámořnickej grAog.
3:Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
R1:+ /: Aa na pravej nEámořnickej grAog ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:57.918+00:00
Výsledky hledání: